středa 8. dubna 2020

Želví průvodce O-game

 (volně inspirováno Dokrovým průvodcem O-game)

- kdo nehrál tak tento příspěvek přeskočte; outdated

OGame logo by KineseN on DeviantArt

Vesmírný deník rok 8191

Jednoho dne během karantény na mě vyskočila na nějaké webovce reklama na O-game. Po krátké úvaze jsem si řekl, že si zavzpomínám na dobu, kdy jsme jako malí školáci tuhle strategickou onlinovku hrávali se spolužáky na základní škole.

Registruju se a doufám, že to bude super jak před lety.

Paráda, trefil jsem začátek nového vesmíru. Takže nemusím mít strach z vládců soustav, kteří již mají desítky planet. I tak bude konkurence určitě obrovská.
Jen lidí nějak ubylo, asi tak v poměru 10:1. Přece jsou dnes již lákavější hry.

Vítá mě přehled  mojí jediné planety. Něco změnili, něco přibylo ale základ je stejný.

Tři hlavní suroviny, ze kterých se buduje vše ve hře.
  Zásobování s elektrárnou, doly a celou ekonomikou.
Továrny, kde se bude stavit vše důležité pro vývoj.
No v tržišti se zatím moc nevyznám, ale to přijde časem.
Obchodník je úplně nový, to bude chtít prozkoumat.
Výzkum. Tak ty si pamatuji.  Tady jásám nad tím, že se nezměnilo prakticky nic a tak můžu předejít nepotřebným technologiím. Ale o tom až později.
Hangár a obrana. No tady bude snad časem plno. Hlavně se těším na letku bitevních lodí a destroyerů (po 12 letech konečně přeloženo na "níčitele") a snad dosáhnu jednou i na legendární hvězdu smrti.
Galaxie.  Tak moje planeta má sousedy a několik je už bodově hodně vepředu.
Aliance.

Jdu na to.
Doly i elektrárna lezou pěkně po levelech nahoru. První zásek je kolem desátého levelu dolu na kov. Došly startovní suroviny a produkce se zvětšuje rychlostí, jak kdybych to kopal ručně.  Zato ceny rostou skoro dvojnásobně a energie pro provoz dolů taky.
Velký skok vpřed bude až ráno s noční zásobou surovin.

Další den přichází na řadu laboratoř a hangár. První výzkumy energií, spalovacího pohonu, špionáže atd. ne sebe nenechají dlouho čekat, jako i první sondy, lehké stíhače a transportéry.

S rozrůstající se letkou se rozrostl počet možností jak si vydělat. Hráčů, kteří začali ve stejný čas bylo dost a  jejich obrana většinou spočívala ve 0-2 raketometech za dokončení tutoriálu.
Takže stačilo pár lehkých stíhačů a svět (vesmír) byl můj. Dále už jen stačilo dostavovat transportéry a produkce surovin se násobila během hodin.

Slibný rozlet ale skončil rychleji, než začal. Soused z vedlejšího systému, kterého jsem navštívil již 2x a zásob měl pořád dost se stihl vrátit před třetím útokem a tak mě jako uvítání čekalo 30 raketometů.

Minuta ticha za první padlé piloty a plán podstoupil update. Sondy na potencionální cíl, útok a sondy minutu před bitvou.  Včasné odvolání pak vycházelo na vteřiny.

Můj soused přišel na to, že místo svojí obrany postaví lodě a zničí mě na mé vlastní planetě.  Po čemž následovalo budování mojí obrany atd.

Mezitím jsem dosáhl na impulzní pohon, iontovou technologii a tím i na první solidní loď- křižník s rychlou palbou proti raketometům a stíhačům. Co to je, jsem měl jen malé tušení, ale vypadalo to slibně a já toho hodlal využít.
6 křižníků a 12 velkých transportéru se ukázala jako devastační letka pro vše, co nemělo laserovou ochranu. Navíc se doba cestování zkrátila ani ne na čtvrtinu a suroviny dodané ( rozuměj) ukradené vysoce převýšily těžbu dolů.

Největší zlom přišel, když jsem si po dlouhé době všiml tutoriálu s poslední nevědomky nesplněnou věcí, poslat expedici.
To jsem si taky pamatoval. Jednoduchá výprava s velmi nejistým koncem. Expedice na prvním vesmíru sem tam přivezly trochu surovin ( zpravy typu:" Našli jsme volna obří minerální pole na planetě a vytěžili, co se jen dalo. Získáváš 50K kovu...)  a taky si dost často zabojovaly s piráty nebo se třeba vůbec nevrátili.
Tak jsem vyslal svoji první expedici a očekával odměnu za splněný úkol. A naprosto nečekaně se mi vrátila asi s 800K kovu ( plný nákladový prostor).
Když jsem si pak na dalších několika ověřil, že to nebylo jen štěstí ale naprosto běžný jev, tak body začaly růst přímo raketově/hyperprostorově ( raketový pohon tu je ten nejpomalejší).
Naráz byl největší problém, kam dát suroviny. Roboti při stavbě i vědci při výzkumech nestačili ani vzdáleně zpracovávat takové množství surovin a sklady praskaly ve svárech.
Na řadu přišli nanoboti (velmi efektivně zkracují čas jakékoliv stavby) a inergalaktická výzkumná síť ( ala nanoboti pro výzkum).
Takže po dnech, kdy jsem se v žebříčku pohyboval kolem 200 místa jsem za několik dnů vyletěl do to 30 a pak i top 15.

Mezitím jsem řešil strategii a styl "jak to vlastně chci hrát".  Protože bodový nárust lákal nezdravou pozornost top hráčů, přišel čas se někam odstěhovat.
Po krátkém přemýšlení bylo vše jasné. Styl hraní bude želva ( obrana na planetách místo lodí) a budu "želvit" někde pěkně daleko, v prázdné části vesmíru.
Rakety ke mně nedoletí, lodím to bude trvat dlouho a kdyby někdo sehnal letku na probití obrany, tak se mu ta cesta ani nevyplatí. A největší výhoda, nikdo neví že tam jsem. V žebříčku jde najít jen první planeta a o zbylých nikdo nebude mít tušení, kde jsou. 7 galaxií po 500 systémech je velký vesmír pro pár stovek lidí.

Plán to byl geniální. A já se hned pustil do realizace.  Vybral jsem si systém o 2 galaxie dál a začal ho zaplňovat planetami.
Jako první problém se ukázala ona "bezpečná vzdálenost" od ostatních. A to tak, že kolonizační loď potřebovala několik transportérů s palivem, aby se tam vůbec dostala. Nemluvě o čase, který tam letěla.
To bylo vyřešeno jednou velkou dodávkou surovin na první kolonii a následující kolonizaci z ní.
Druhý bylo rozhodování nad tím,  jestli mít planety u slunce, nebo naopak co nejdál, kde bylo hodně paliva, ale byly zase menší.
Stálo to několik opuštěných planet a spoustu surovin, ale byl jsme si jistý, že největší planety ve středu systému je ta správná cesta.
(Až později jsem zjistil, že velikost se dá měnit opětovnou kolonizací té samé planety a že i 230 polí na planetě pro budovy je žalostně málo. A jak to vypadalo dobře proti hlavní planetě, kde jich bylo 193.)
Kdybych teď kolonizoval planety, tak určitě nejdu pod 240 polí.

Samotnou kapitolou byly lodě a expedice.
Nedlouho po osídlení třetí (nové hlavní) planety, se tam přestěhovala i většina lodí a později jsem si  bývalou hlavní planetu v 1. galaxii nechal jen jako takovou domovskou adresu a pro různé obchody.
Jinak počet lodí taky rostl díky expedicím. Kde se činili moji technici, kteří co chvíli narazili někde na starou továrnu/ opuštěnou civilizaci a úspěšně zprovoznili všechny, co tam našli.
Pak ještě drobná úprava, kdy jsem přešel z modelu 1 planeta= 1/5 letky na expedice, na centralizovaný systém= vše se sváží a rozváží z jedné planety. (neuvěřitelně to ušetřilo čas)

Následovalo období největšího rozmachu.
Miliony surovin z expedic do výzkumu a dolů přeměnit na ještě větší produkci surovin.
Kolonizace dalších planet. Pokročilejší výzkumy...
Taky si najít alianci, abych v tom vesmíru nebyl sám a měl s kým obchodovat.
Skoro idylka.

Pak můj geniální plán narazil a idylka skončila.  Někdo prohledal prázdné části vesmíru a objevil mě zrovna v době, kdy byly planety nacpané k prasknutí, lodě doma a obrana žádná. Pak už vzdálenost několika galaxií nehrála roli a Já si ráno četl několik červených zpráv o zničené letce a zplundrované planetě.

Naštěstí se dvě expedice zdržely ( neuvěřitelné štěstí), takže surovinová ztráta byla za pár dní doplněna.
Jenže velikost letky nepřítele byla až absurdní ( díky bonusu za třídu průzkumníka a kreditka ala temná hmota).
Následovalo stavění obrany na hlavní planetě ve velkém ( ostatní jsem se už ani nepokoušel bránit a jen z nich vše svážel na hlavní planetu). Což se ukázalo jako správná cesta.
Trosky z obrany nejsou a velmi špatně se ničí. Pak se počet útoku zmenšil ze dne na den na 0.

Největší ( a poslední) trhlina v plánu bylo, že jsem si ani neuměl představit, jak velké rozdíly může udělat změna některých parametrů vesmíru. Jako třeba 5x rychlejší ekonomika, výzkum i cesty lodí.
Takže mezitím co by na starém vesmíru bylo prakticky nemožné zničit ( i postavit) obranu za stovky milionů pomocí raket. Tady mi zmizela téměř celá obrana do 2 hodin a za zlomkovou cenu.

Ještě byla krátká dohra v podobě úspěšného zničení měsíce a slušného zásahu do letky.
Ale po tomto poznání jsem si šel vybrat nový (lepší) vesmír a začal znovu.


Návod ( styl želva)

Kdybych zase začínal, postupoval bych asi takto:

1. Volba vesmíru:
-asi nejdůležitější věc. Rychlost ekonomiky, výzkumu, lodí, trosky z lodí (obrany).. to vše určuje tempo hraní i to, kolik času budete muset věnovat hře. 
Např při 1x fleet speed se k vám nikdo nepozorovaně a rychle nedostane- pro želvy ideální, zatímco fleeteři to budou zde mít hodně těžké a možná nakonec zjistíte, že jste zůstali sami ve vesmíru s pár lidma, které to jěště neomrzelo. Při 5x fleet speed zase můžete přijít o lodě, když se zdržíte v koupelně ( bohužel reálný případ).
Osobně bych volil vesmíry s 1-2x fleet speed maximlně.

2. Výběr třídy:
Na výběr je ze 3. variant: průzkumník, sběratel a generál. Každá z nich má určitě co nabídnout a i přes některé drobnosti jako bonus u expedic bych řekl, že jsou vyvážené.
Když pomineme generála, který je pro velmi zkušené lidi, tak se nabízí jasná volba mezi sběratelem, který je ze začátku pomalejší ale hra bude na pohodu nebo průzkumníkem, kde budete ze startu doslova zaplaveni surovinami ale zase budete  hodně závislí na pravidelných expedicích, což vás po měsíci        ( možná i týdnu) přestane bavit.


3.  Samotná hra:

Ze začátku není moc co řešit. Stavit doly, sklady, elektrárnu se satelity. Cíl je, co nejdříve vykopnout své první expedice, které vám navozí jak suroviny, tak lodě na další expedice.  Pak už jen točit expedice co nejvíc můžete.
Cíl č. 2 je obsadit druhou a pak další planety.  V případě želvy tato fáze chvíli zabere, protože si musíte najít nějaký prázdný kout vesmíru. Vzdálenost je prakticky nejdůležitější a občas jediná ochrana před silnějšími hráči. A jediný důvod, proč vám nevyraketí obranu.  Jistota je mít planety alespoň 86+ systému od TOP hráčů. 
Svoji startovní planetu si můžete nechat jako adresu a všechny ostatní planety zakládejte kolem nové hlavní ve vzdálené galaxii, vždy 3 planety na 1 sektor  ( kvůli polím).
Přesuňte si zde i letku na expedice.
Dále už jen točte expedice a všechny suroviny svážejte na svoji hlavní planetu a z ní je zas rozvážejte, jak je potřeba na stavbu dolů.

Budovy: na ostatních planetách budete mít jen doly, sklady, roboty lvl 10, laboratoř lvl 10, hangár lvl 8 a raketové silo.
Nanoboty vylepšete vždy jak stavba dolů přesáhne jeden den.

Obrana: Zhruba 10% surovin dávejte do obrany. Není to moc, ale když nenecháte nikdy moc surovin na planetě, tak k vám stejně nikdo nepoletí a za pár týdnů bude i toto dost.  To je spíš obrana proti lidem co sestřelují satelity i v malém množství.
Jinak jako obrana se vyplatí jen těžký laser, raketomet ( přebytečný kov), plasmová věž ( páteř obrany) a gauss kanón   ( vyrovnání poměru surovin).

Energie: Zásobování energií je ideální tak 2:1  satelity/elektrárna. Na hlavní planetě klidně postavte elektrárnu jen do 30 lvlu a pak už jen satelity, stejně budete zkoumat graviton a zůstanou vám tam pokud si je nebudete chtít nechat sestřelit na jiné planetě.

Letka: tady nepůjde skoro nic. Všechno potřebné by vám měly dovézt expedice. Když vám již několikátou expedici sežere černá díra, tak můžete dostavit pár náklaďáků.
Jediné, do čeho pak trochu zainvestujte jsou recyklátory ala popelnice. 

Pozdější fáze hry

Jak se dostanete s výkumem Astra na svoji devátou planetu a s doly na všech planetách na lvl 30-32, tak je na čase začít investovat do Hvězd smrti, které budou fungovat jako vaše nejúčinnější obrana.
Taky nezapomeňte na bojovou trojici výzkumů, která by se měla blížit teď k lvlu 20.

A pokud jste si na začátku vybrali průzkumníka, tak teď je pomalu čas přehození na sběratele. A zaplacení si inženýra na zvednutí produkce.

Obrana by teď měla vypadat asi takto: raketomety- statisíce, těžký laser 100K+, gauss+ PV- 10-20K, iontový kanón- 50K ( kvůli rozparovačům), Hězda smrti- 100+
Záleží na počtu expedic za den a kolikrát vám sestřelili lodě a planety , ale teď byste měli být ideálně někde v top 10 a jste nesestřelitelným cílem prakticky pro každého jedince. 

Jedno moudro nakonec: vyhrajete jen trpělivostí a pravidelností.