Kateřinský jarmark

 Stanování na náměstí a vystoupení

FOTO  FOTO2

Video ze souboje (3:50-->)

Chilli party Ostrava

 

Díky ostravskému Ježkovi a Lentilkovi za toto super setkání s ochutnávkou se zážitkem. Moje pusa si toto bude dlouho pamatovat.

Poprvé jsem tu vyzkoušel Carolina reaper pepper. Asi 1/4 čajové lžičky. Jako láva v puse by byla možná o něco horší ale ne o moc. Radši zůstanu u osvědčených habanero papriček.

Chilli day

Po chilli festu v Hradiši přišel nápad udělat něco podobného u nás v Brodě. Akce měla nakonec podobu setkání přátel a pěstitelů chilli ze známých.

malá ukázka

FOTO

Extrakce kapsaicinu

 Co je to kapsaicin: "rostlinný alkaloid zodpovědný za pálivou chuť u chilli paprik."

Potřebné věci pro extrakci:

-chilli koření 10+ balíčků; druh bych volil habanero a pálivější

-alespoň 85% alkohol 0,5l

-aparatura viz. obrázeky dole

-vařič s nastavitelnou teplotou

-teploměr, my použili na dělání steaků

-vata

aparatura

Postup: 

Na spodek kolony umístíme vatu kvůli filtraci. Kolonu zaplníme chilli práškem (výška viz. obrázek) a opatrně upěchujeme. Do frakční baňky nalejeme alkohol a vhodíme do něj kamínky proti utajenému varu. Nevím sice, jestli může vzniknout utajený var při vaření alkoholu, ale toto ničemu neuškodí. Celou aparaturu sestavíme- frakční baňka- kolona- chladič a umístíme do vodní lázně na vařiči. Spodní část chladiče připojíme na kohoutek a horní vyvedeme do odtoku. Pak udržujeme líh těsně nad bodem varu dokud chilli neztratí barvu.

Podle potřeby je možné prášek vyměnit za nový a celé opakovat.

Výsledný produkt ještě může předestilovat pro zvýšení koncentrace.

Takto získaný kapsaicin není moc koncentrovaný- má maximální koncentraci asi 6-10%. 

Jak to probíhá:

Páry alkoholu vystupují trubicí napravo a kondenzují v chladiči nad chilli práškem, přes který následně prokapávají. Kapsaicin, který je rozpustný v alkoholu je následně spolu s lihem odváděn do frakční baňky.

detail

Kromě kapsaicinu jsou rozpustné v alkoholu i aromatické složky a barviva. Takže probíhající extrakci jde nádherně pozorovat viz. obrázek nahoře. Výsledný produkt pak mění barvu od jasně oranžovo-červené po tmavě červenou.

výměna prášku

Nevýhoda procesu je, že trvá dlouhé hodiny.

Foto výsledného produktu dodám časem.

Alpské šotoliny

 aka nejpěknější cesty a výhledy v Evropě

Letos vyšlo druhé vydání průvodce Offroad-guide Alpské šotoliny. Což byl i cíl moto dovolené. Vyjeli jsme ve složení Já s BMW F650GS Dakar, Johny na BMW F650GS a Aron a BMW F800GS. Tyf se nezúčastnil, protože mu odešel už v Bavorsku alternátor. 

Ikdyž má průvodce jen 250 km (velmi výživných) tras, tak projet si ho trvá 2 týdny i s dopravou tam a zpět. Můžete se těšit na nekonečné serpentýny (většina cest vypadá na mapě jak namotané špagety), přejezdy po hřebenech ve výškách i nad 2500 m, prohlídky na pevností z  1. sv. války, malebná údolí mezi horami, průzračná alpská jezera a nádherné výhledy. Projedete si i místa kde leží celoročně sníh nebo si sjedete lyžařské sjezdovky.

výběr těch nejpěknějších šotolin

Bohužel zápis dopisuju až po 4 letech, kdy jsem většinu zážitků pozapomínal. Takže místo denních vlogů sem hodím jen celkový popis.

Cestu tam (1200 km) jsme zvládli za den jízdy. Další dny byly z hlediska režimu zhruba stejné. Ráno jsme se sbalili, našli cílovou cestu podle HereWeGo maps a jeli si ji vychutnat. Občas jsme stihli i 2/3 cesty za den. Odpoledne se stavit v náhodné Italské vesnici pro proviant plus dobré víno a najít autokemp nebližší k další cestě. Cesty jsme projížděli víceméně "na kochačku", ikdyž některé úseky daly zabrat. Třeba hned druhý den při objíždění jezera byla kamenitá cesta, která byla spíš už pro lehké krossky. Sjíždění lyžařské sjezdovky, při kterém se mi přehřály a vypěnily brzdy a nepomohla ani zařazená jednička. Naštěstí se při kontrolovaném pádu nic nestalo. Přejíždění závalů před jednou z pevností vedle strmého svahu a objíždění před zavřeným nepoužívaným tunelem. Kromě těchto několika úseků to ale byla středně náročná projížďka.

Víc moc popisovat nebudu, radši se podívejte na fotky dole v odkazu. Stojí za to.

přes 3000 km

Tipy pro lidi co zvažují tento výlet, nebo je to jen zajímá:

Určitě jděte do toho. Pěknější cesty, hory, výhledy do krajiny jen tak nenajdete. Třeba známý Grossglockner Hochalpenstrasse je taky pěkná cesta, ale víceméně osamocená, placená a hodně přelidněná. Tady budete víc než na půlce cest skoro sami. Navíc to je v zemích, kde v prvním městě kam sjedete máte bankomaty, obchody a vůbec všechny pohodlné vymoženosti.

Stálo by za to zvážit, jestli se nevyplatí, poslat si motorky vlakem nebo si přezut motorku až na místě. Než jet na jednoválci s offroadovými pneumatikami 1200 km po dálnici.  To moc příjemné nebylo. 

Další věc, kterou bych doporučil, je nechat si bágly a stany ideálně v hlídaném autokempu a cesty projíždět nalehko. Tento rozdíl byl velmi znatelný a bez báglu to bylo mnohem pohodlnější. Hlavně při zvedání motorky nebo při jejím dolování z bahna.

V Alpách nejde volně kempovat. Což neplatí pro zříceniny pevností a soukromé pozemky. A spaní na zříceninách ve výšce 2000+ metrů je pěkný zážitek. Lepší, než když v noci zakempíte nějakému stécovi na jeho předzahrádce a on vás ráno posílá do nejbližšího hotelu.

FOTO

Škub jako agenti SAS

 

Při návštěvě Haj-jiho a Karlose jsme narychlo uspořádali krátkou lanku nejlepší české hry Hidden and dangerous 2. A jedné z mála, kde je velmi dobrý kooperativní multiplayer. 

Jednotka ve složení Tyf, Rešík, Haj-ji, Karlos a Já se úspěšně probila od Alp přes poušť až do jungle Barmy.

Kdo by chtěl zažít super zážitek středně taktické akce v podobě dobře udělané retro hry, tak podobnou lanku děláme cca co 2 roky.